Po sklizni keříčkových fazolí ve smíšené kultuře (výsadbě) s okurkou a celerem osíváme uvolněné plochy špenátem, ředkvičkou a polníčkem. Uvedené plodiny spolu dobře rostou, jen ředkvička není doporučovaná s okurkou, proto jsme ji umístili do vzdálenějšího řádku.

Letos jsme se poprvé přidali k projektu DEN OTEVŘENÝCH ZAHRAD. Jako pořadatelé jsme si to fakt užili - milá setkání, inspirativní lidé, společná témata k probrání. Vše uzemněno užitkovou přírodní zahradou spolku Malá jižní stráň a zázemím Bistra/kavárny místopředsedkyně spolku :) Soni. Děkujeme všem, kdo se na projektu v Česku účastní.

Semenaření salátů pro nás znamená postupné uzpůsobení odrůdy na naše podmínky, klima a půdu - utvoření odolných, držáků :)

Testovali jsme v posledních letech tyto tři způsoby skladování kořenové a další zeleniny přes zimu:

Uskladnění potravin - zejména zeleniny - přes zimní mrazivé měsíce i rané jarní pěstování přináší tyto výsledky. Brambory, červená řepa a mrkve byly uskladněné v hromádce písku u zdi domu (více k zimnímu uskladnění zeleniny v samostatném článku), dýně, cibule a česnek zkrátka ve sklepě (i když ten náš je trochu nešikovný, žádný libový...

Pro stále plné záhony je důležité vlastní předpěstování sazenic. Nebo dobrý zdroj, kde sazenice můžeme získat po větší část roku (na trzích se prodávají především na jaře). Jak se nám v záhonu uvolní místo sklizením zeleniny, píchneme nové sazenice a jedeme dál. Můžeme samozřejmě uvolněná místa i osít, ale s připravenou sadbou jeden záhon...

Je polovina února, více denního světla a tak začínáme s prvními výsevy. Do sadbovačů či výsevních misek sejeme cibule rozličných druhů i odrůd, velmi rané saláty, které již v březnu mohou jít na záhon (např. Mělnický máj, Zlatý rekord, Safír...), jarní kapusty, zelí, kedlubny a špenát. A také teplomilné zeleniny, které potřebují delší čas k růstu...