Vyrábět si vlastní pěstební substrát je překvapivě jednoduché — a velmi praktické. Máte kontrolu nad složením, obejdete se bez rašeliny a využijete to nejlepší, co nabízí vaše zahrada. Výsledná směs je živá a výživná a v těchto ohledech bývá kvalitnější než běžné kupované substráty.

Z hlediska fyzikálních vlastností (např. přesná frakce, standardizace složení) sice domácí směsi obvykle nedosahují průmyslových standardů, přesto jsou velmi dobře použitelné pro výsev a předpěstování sazenic i ve větším měřítku.

Tento návod vychází z permakulturní praxe, půdních principů a zkušeností pěstitelů, kteří pracují s živou půdou. Je to spolehlivý základ, který můžete podle vlastní půdy jemně upravit.

Podrobněji a prakticky se tématům věnujeme na kurzech na Malé jižní stráni v Českém středohoří. Termíny kurzů najdete na: www.malajiznistran.cz/vzdelavani-kurzy

Proč si substrát vyrábět doma?

Domácí substrát stojí na principech ekologického a přírodního pěstování. Vychází z toho, že rostliny lépe prospívají v živé půdě, než ve sterilních směsích.

Kvalitní vyzrálý kompost je v tomto pohledu často považován za jeden z nejlepších základních "substrátů". Je plný mikroorganismů, bohatý na humus, živný a stabilní a také ekologický.

K tomu se přidává ještě významná environmentální rovina: velká část běžných kupovaných substrátů je založená na rašelině, která vzniká velmi pomalu (v řádu staletí až tisíciletí). V našich podmínkách je prakticky neobnovitelným zdrojem a její těžba ničí rašeliniště – ekosystémy důležité pro zadržování vody v krajině i ukládání uhlíku. Volbou domácího bezrašelinového substrátu tak snižujeme ekologickou stopu pěstování – chráníme rašeliniště a omezujeme potřebu průmyslové výroby a dopravy substrátů.

Kupované substráty – i když zvolíme ty bez rašeliny – mohou být samozřejmě užitečné a v mnoha případech dobře fungují, ale z principu musí být skladovatelné a stabilní v pytli po delší dobu. To znamená, že jsou často chudší na mikroorganismy a méně "živé" než čerstvě připravený substrát z kvalitního kompostu a místních materiálů. Při dlouhém skladování navíc snadno vysychají a pokud jednou úplně přeschnou, velmi obtížně znovu přijímají vodu.

Domácí substrát tedy dává smysl tam, kde máme k dispozici dobrý kompost a základní materiály ze zahrady – a chceme podpořit zdravou, živou půdu i šetrné zacházení s krajinou.

Pracovní postup pro výrobu domácího substrátu pro výsev osiva i předpěstování sazenic

Tento pracovní postup je osvědčený základ, který by měl ve většině zahrad dobře fungovat. Výsledné poměry však ovlivňuje typ vaší půdy, druh pěstované zeleniny i podmínky předpěstování.
Proto je vhodné směs nejprve vyzkoušet v menším množství a případně ji jemně doladit. Základní recept počítá se středně těžkou zahradní zeminou.

1. krok – Základní směs pro výsev osiva

Substrát připravte smícháním tří surovin v poměru 1 : 1 : 1:

• 1 díl bezplevelného kompostu*
  

• 1 díl zahradní zeminy (například z krtince)
  

• 1 díl vylehčovací složky
  (pokud chcete použít piliny, je nutné je předem připravit – viz níže Příprava pilin)
  

Kompost i zeminu před mícháním prosejte přes síto o velikosti 5–8 mm, aby byla směs jemná, rovnoměrná a bez hrudek, dřevnatých částí a kamínků.

Jako vylehčovací složka se používá písek. Přibližně polovinu písku můžete nahradit jemnými pilinami z listnatých nebo ovocných stromů.**

Pokud máte k dispozici listovku, můžete jí nahradit až polovinu kompostu nebo zeminy. Základní substrát můžete vylepšit přidáním biouhlu (podrobněji níže v textu).

2. krok – Úpravy podle typu půdy

Každá zahrada má jinou půdu, proto může být potřeba základní směs mírně upravit. Nepotřebujete přesná měření – stačí pracovat lopatkami nebo hrstmi a držet přibližný poměr jednotlivých složek.

Pokud máte těžší, jílovitou půdu

Směs může být hutnější a držet příliš vody. Je tedy vhodné ji více odlehčit:

• přidejte trochu více vylehčovací složky,
  

• případně mírně uberte zahradní zeminy.

Prakticky:
Na 9 lopatek základní směsi přidejte 1 lopatku vylehčovací složky navíc.
Je-li směs stále těžká, přidejte další lopatku.

Pokud máte lehkou, písčitou půdu

Směs může rychle vysychat a být málo živná. Je tedy vhodné ji upravit kompostem:

• přidejte trochu více kompostu,
  

• držte vylehčovací složku spíše na spodní hranici.

Prakticky:
Na 9 lopatek základní směsi přidejte 1 lopatku kompostu navíc.
Pokud směs stále rychle vysychá, přidejte ještě 1 lopatku kompostu nebo listovky.

3. krok – Substrát pro sadbu po přepikýrování

Po přepikýrování sazenic můžete zvolit jednu ze dvou variant; nejde už o výsev, ale o další pěstování sazenic.

Varianta A – 100% kompost

Vhodné v případě, že máte opravdu kvalitní, jemný a dobře vyzrálý kompost.
Sazenice v něm obvykle není třeba dále přihnojovat.

Varianta B – Pokud nemáte kompostu dostatek nebo není ideální kvality

Vhodné při hrubším nebo méně vyzrálém kompostu.

Použijte směs v poměru:

• 2 díly kompostu
  

• 2 díly zahradní zeminy
  

• 1 díl vylehčovací složky
  

V této variantě tvoří vylehčovací složka přibližně dvě třetiny pilin nebo listovky a jednu třetinu písku.

Příprava pilin pro použití v kroku 1. nebo 3.

• piliny před použitím lehce navlhčete, ideálně konví s jemným kropítkem, a nechte několik dní ustát,
  

• můžete je promíchat s trochou vyzrálého kompostu nebo lehce zvlhčit zředěnou kopřivovou jíchou či močí — omezí se tak jejich odběr dusíku z půdy,
  

• pokud máte starší piliny z venku, které už zvlhly, můžete je použít rovnou; jen je zkontrolujte, že nejsou znečištěné nežádoucími látkami.
  

• používejte jen piliny z listnatých nebo ovocných stromů; nehodí se piliny z jehličnanů ani dubu.
  

Možnost použití listovky a biouhlu

Pokud máte k dispozici listovku (zkompostované listí), můžete jí nahradit až polovinu kompostu nebo zeminy. Směs bude lehčí, drobtovitější a lépe prokořenitelná.

Do substrátu je možné přidat i biouhel, maximálně však 10 % z celkové směsi. Musí být jemný a předem aktivovaný (promíchaný s kompostem nebo zředěnou jíchou/močí).

Biouhel zlepšuje vzdušnost, zadržování vody a podporuje mikrobiální aktivitu. Účinky se však liší podle frakce, dávky a typu půdy, proto doporučujeme držet se spíše nižších dávek.

Pro výsevní směs používejte frakci biouhlu 1–3 mm.

Shrnutí základních pravidel

• Základní recept 1 : 1 : 1 (kompost : zemina : vylehčovací složka) je spolehlivý výchozí bod pro výsev osiva.
  

• Používáte-li ve výsevní směsi piliny, neměly by tvořit více než 20 % celkového objemu.
  

• Pro sazenice po pikýrování použijte:
  

• 100 % vyzrálý kompost, nebo
  

• směs 2 : 2 : 1
  

• Směs vždy nejprve vyzkoušejte v malém množství a dolaďte podle podmínek na vlastní zahradě.

Článek vychází z přístupu k půdě a pěstování ve Spolku Malá jižní stráň. Uvedené informace jsou obsahem kurzu Předpěstování, tématika osiva a zdraví rostlin: www.malajiznistran.cz/predpestovani-osivo-zdravi-rostlin

Poznámky k textu:

*Bezplevelnost kompostu

Do kompostu určeného pro výsev a pěstování sazenic nepřidávejte plevelné rostliny či trávu se semeny ani posklizňové zbytky napadené chorobami.
Pokud však kompost prochází horkou fází (55–65 °C), semena plevelů i většina chorob se při správném procesu spolehlivě zničí. Zemina z krtince i dobře vyrobená listovka jsou přirozeně velmi málo zaplevelené, a proto se pro tyto účely dobře hodí.

**Příklady vhodných dřevin pro piliny

Bříza, olše, buk, jasan, lípa, habr, javor, jabloň, hrušeň, švestka, třešeň, višeň, meruňka