Než půda zamrzne: listopad v zahradě

Ze záhonů sklízíme poslední zeleninu, kterou by mohly poškodit silnější mrazy. U nás na Malé jižní stráni zatím nemrzlo, a tak na zahradě stále zůstává část úrody. Ze záhonů sklízíme poslední zeleninu, kterou by mohly poškodit silnější mrazy. Pro sklizenou kořenovou zeleninu si připravujeme také skládek s vlhkým pískem, ve kterém ji můžeme uchovat přes zimu.

Listopad je vhodným obdobím pro výsadbu ovocných stromů a keřů, zejména prostokořenných výpěstků. Sázet můžeme jabloně, hrušně, slivoně, třešně, ale také rybízy, angrešty nebo maliníky. Při výběru ovocných stromů stojí za to dát přednost odrůdám vhodným pro místní podmínky, včetně starých krajových odrůd. S výsadbou můžeme pokračovat, dokud půda nezamrzne nebo není příliš přemokřená. Mladé stromky podle potřeby upevníme k opěrným kůlům, aby je nevyvracel vítr, a zajistíme proti okusu zvěří.

Na zeleninových záhonech je čas na výsadbu česneku a některé pozdní výsevy. Ještě můžeme zkusit vysít ozimé odrůdy špenátu, které při příznivém počasí vzejdou, přezimují a na jaře obnoví růst. Venkovní záhony se špenátem můžeme přikrýt netkanou textilií, která pomůže udržet příznivější teplotní podmínky a podpoří klíčení i časný jarní růst. Koncem listopadu či v prosinci můžeme vysít také mrkev, kořenovou i naťovou petržel, pastinák nebo kopr. S těmito výsevy počkáme, až teplota půdy trvale klesne přibližně k 5 °C nebo níže, aby semena nevyklíčila ještě před zimou.

Na uvolněné záhony můžeme ještě vysít ozimé žito jako zelené hnojení. Dobře snáší pozdní podzimní výsev, přezimuje a na jaře pokračuje v růstu. Je však potřeba počítat s jeho včasným ukončením, zpravidla alespoň 3–4 týdny před výsevem další zeleniny. Tento odstup umožní částečný rozklad rostlinných zbytků a omezí jejich nepříznivý vliv na klíčení a růst následných plodin. Ozimé žito proto není ideální pro záhony, které chceme využít už brzy na jaře. Ty můžeme raději chránit vrstvou kompostu nebo organického mulče.

Spadané listí je cenným materiálem pro zahradu. Můžeme ho přidat do kompostu, kde ho kombinujeme s materiály bohatšími na dusík, využít jako mulč pod stromy a keři nebo ho shromáždit na samostatnou hromadu či do drátěného koše. Tam se bude postupně rozkládat na listovku, kterou využijeme v dalších letech například pro předpěstování sazenic. Část listí je dobré ponechat pod stromy a v klidnějších částech zahrady, kde poskytuje úkryt drobným živočichům. Ze stejného důvodu můžeme přes zimu ponechat i suché stonky trvalek.

Před příchodem mrazů zabezpečíme choulostivější rostliny a vypustíme vodu z venkovních rozvodů a závlahových systémů. I mírný mráz může způsobit prasknutí vodovodních kohoutků, pokud v nich zůstane voda. Na Malé jižní stráni už s tím máme vlastní zkušenost – při pouhém jednom stupni pod nulou nám jich takto několik prasklo.