Srpen na zahradě: co vysévat a jak pečovat o půdu i vodu
Vysévejte hned – aneb co ještě stihnete, když sebou hodíte
Koncem července můžete vysévat kedlubny s kratší vegetační dobou, například bílou odrůdu Lanro nebo modrou odrůdu Azur. Vhodná je také brokolice s kratší vegetační dobou, například odrůda Limba.
Abychom zeleninu stihli úspěšně dopěstovat, musí jednotlivé kroky správně navazovat. Při výsevu na konci července můžeme sazenice přibližně za tři týdny, tedy po 20. srpnu, vysadit na záhon. Kedlubny pak sklízíme v průběhu října, brokolici na konci října nebo začátkem listopadu.
V chladnějším podzimním období je vhodné zeleninu zakrýt netkanou textilií, která podpoří její rychlejší růst a ochrání ji před nepříznivým počasím.
Stále můžete vysévat saláty
Saláty lze vysévat až do konce srpna či počátku září. Ideální jsou zejména listové odrůdy. Mým tipem je například listový salát typu Batavia s lehce načervenalými, zvlněnými listy. Ten je vhodný také pro říjnový výsev do fóliovníku a následné přezimování.
Na co právě přichází čas
Nyní nastává vhodná doba pro výsev kopru, koriandru, ředkviček, černé ředkve, rukoly, pekingského zelí a polníčku. Ve výsevu těchto plodin můžeme podle konkrétního druhu a odrůdy pokračovat až do poloviny srpna, například u pekingského zelí, nebo dokonce do začátku září, jako je tomu u ředkviček.
Fóliovník či skleník nám sezonu ještě prodlouží. V září v něm můžeme pokračovat ve výsevech ředkviček, rukoly, polníčku, koriandru, kopru a salátů. Vysazovat můžeme sazenice salátů, kedluben, brokolice a na začátku září také pekingského zelí. Černou ředkev je vhodné vysít spíše na začátku září. S ubývajícím světlem budou rostliny postupně růst pomaleji.
Kdy v srpnu vysévat zelené hnojení
Zelené hnojení je nejlepší vysévat hned, jakmile se po sklizni uvolní záhon. V průběhu srpna mají rostliny ještě dostatek tepla a světla, aby vytvořily dost zelené hmoty.
Můžeme vysévat například svazenku, hořčici, pohanku (třetí foto), oves, pelušku, vikev nebo ředkev olejnou. Začátkem září lze ještě vysévat svazenku, hořčici, ředkev olejnou, oves a vikev, v teplejších oblastech také pohanku. Na záhony, které se uvolní později v září, je vhodné ozimé žito (první foto), případně směs žita s ozimou vikví (hlízkové bakterie na ozimé vikvi 2. foto).
Osivo zeleného hnojení koupíte v zahradnictvích, prodejnách osiv, zemědělských potřebách i v internetových obchodech, a to samostatně nebo v hotových směsích.
Před výsevem stačí půdu mělce nakypřit, semena rovnoměrně rozhodit nebo vysít do řádků, lehce zapravit a podle potřeby zalít. Při suchém počasí je vhodné počkat na déšť nebo záhon po výsevu pravidelně zavlažovat.
Při výběru zeleného hnojení myslíme také na to, co na záhonu rostlo a co na něm chceme pěstovat příště. Hořčici ani ředkev olejnou nevyséváme po brukvovité zelenině, například po zelí, kedlubnách, brokolici nebo ředkvičkách, ani před jejím dalším pěstováním.
Druhy citlivé na mráz během zimy zpravidla odumřou a zůstanou na záhonu jako ochranná vrstva. Přezimující zelené hnojení, například ozimé žito nebo ozimou vikev, je potřeba na jaře aktivně ukončit. Jak správně postupovat, si řekneme v příštím článku.