Lipová ratolest může znamenat obecný symbol obnovy a svěžího růstu, nebo pro veselé povahy obrůstání kaplí a dalších památek náletovou zelení :)

Letos přichází jarní teploty o několik týdnů dřív, než je obvyklé. V Aleji Knínice jsme vyměnili stromy, jejichž kořeny byly nevratně poškozené hryzcem, dosadili několik nových a chystáme se roubovat na předloni zasazené podnože.

Nejdůležitějším sdělením pro nás je, že náves obce měla nedostatek míst k sezení. Proč je tato informace pro nás cenná? Neboť dva roky zpátky by na zanedbaném místě s dosluhujícími či rozpadlými prvky nikdo sedět nechtěl.

Alej Knínice utěšeně vzrůstá z této jihovýchodní strany. Na opačném konci je dost škod od hryzců a proto budeme letos dosazovat ořešáky, ty zatím této zubaté věci odolávají :) plánujeme přelom říjen/listopad a dáme včas vědět.

Třetí z pěti zpráv o oživení náměstí naší příhraniční obce. V předchozích zprávách jsme psali o tom, že cestování a pohybování z místa na místo je důležitá součást života, ale ještě větší váhu má život v místě, tedy investice do veřejných společných prostor. A také o získání grantu, jehož cílem bylo ať lidé mají radost ze svého místa a chtějí...

Po dalších několika letech provozu už bylo opravdu hodně přírodní, hodně zarostlé a téměř nekoupací. S ohledem na opravdu vysoké množství organické hmoty, která pravidelně spadává a zalétává na hladinu biotopu, jsme se rozhodli pro řádnou očistu - vypustit, propláchnout kačírek a rostliny na březích, vydrbat hlubinu a napustit znovu.

Kaple poustevníka Prokopa ze Sázavy na návsi v Knínicích. Prokop se prý během svého života rozhodl pro osamocenost v lesích za Sázavou, kde kromě duchovního života jednoduše hospodařil a žil soběstačně. Zaujalo nás jeho doporučení "zapřáhnout svého čerta, orat s ním", třeba agresi zužitkovat k naštípání dříví Kapli lidé před úplným zborcením...

Druhá z pěti zpráv o oživení návse naší příhraniční obce. Vycházeli jsme z toho, že skoro všude jsou tato centrální místa zanedbaná a projíždí se kolem nich autem pryč - tudíž pozornost lidí a investice jsou přirozeně zaměřené na asfalt a beton. Cesty a pohybování z místa na místo je důležitá součást života, ale ještě větší váhu má život v...

Do Aleje Knínice se sadařkou Kristinou Kadlecovou (dáma v zeleném) jsme poprvé sázeli v úplné zimě. Nejvhodnější doba na výsadbu je podle jejích zkušeností od října do února. To jsme zužitkovali pro zvládnutí běžného strachu z fyzické práce i ze zimy a výsledek se dostavil - silný radostný zážitek a 19 budoucích vysokokmenných stromů je v půdě....

Toto je první z pěti zpráv o oživení místa, které je - tam kde jsme doma - středem, srdcem daného osídlení. V našem případě náves pohraniční obce, spadající pod vesničku střediskovou. Skoro všude jsou tato centrální místa zanedbaná a projíždí se kolem nich autem pryč. Jak u vás?

Sousedé již poněkolikáté zorganizovali Anenské setkání na návsi pod lípou. Byla to paráda!